WorkLounge Talks | Jirka Král
To, co jsem dříve dával do svých videí, teď dělám pro firmy
Pozvání k rozhovoru od majitele WorkLounge Lubomíra Šilhavého přijal i Jiří Král, influencer, streamer a bývalý YouTuber, jehož videa dosáhla milionových zhlédnutí. Dnes se Jiří věnuje primárně své marketingové agentuře SocialPark, která sídlí v karlínském WorkLounge. V první půlce rozhovoru tak bude řeč právě i o jeho zkušenostech s prací v coworkingu.
“Představa, že bychom byli ve dvou někde v kanceláři v bytě, mi přijde depresivní.”
Tento rozhovor je s pro mě speciálním člověkem, protože Jirka Král nejenže je osobnost se zajímavým příběhem, která má co říct, ale zároveň je i spoluautorem WorkLounge Talks, často je v roli režiséra a rozhovory s námi připravuje. A zároveň jeho agentura má v prostorách WorkLounge v Karlíně kancelář.
Je to, tak, a dnes je to poprvé, co jsem ve WorkLounge takto před kamerou, ne za kamerou.
Kolikrát se ti vlastně stalo, že bys seděl před kamerou a někdo se na něco ptal tebe?
Od té doby, co jsem skončil s natáčením na YouTube, tak jsem seděl takto před kamerou jen v rámci Buď safe online, což je projekt o bezpečnosti na internetu pro žáky základních škol a studenty středních škol - připravovali jsme i videa s autory filmu V síti, a tam jsem byl v roli moderátora před kamerou. A pak jsem byl v Show Jana Krause a v DVTV.
My dneska spolu budeme mluvit hlavně o práci. Hrozně rád vzpomínám, jak mi jednou večer zazvonil telefon a ozvalo se z něj: “Tady je Jirka Král, já jsem se chtěl zeptat, jestli máte ještě nějaké volné kanceláře.”
Ano, to si pamatuji! Hodně se mi líbil tvůj přístup, kdy jsi řekl, že se můžu na kancelář přijít podívat klidně hned, že jsi právě ve WorkLounge. To bylo v době, kdy už jsme s bráchou Petrem měli založenou agenturu SocialPark a řešili jsme prostory. Přemýšleli jsme, jestli budeme mít vlastní kanceláře, anebo jestli půjdeme do sdíleného prostoru. Nakonec jsme zvolili druhou variantu, protože to přináší spoustu výhod. Nemusíme řešit recepci nebo úklid ani takové ty banální věci, jako jestli všechno funguje. To vlastně řešíte vy za nás.
A kde jste pracovali původně?
Původně jsme hlavně pracovali špatně - a jsme si toho vědomi. Bývali jsme totiž v Zetku, což byla kavárna lomeno studio, které jsme měli v OC Kotva. Pracovali jsme tedy v otevřeném prostoru, kam mohl chodit kdokoliv, a chodili tam hodně moji fanoušci. To nás dost často vyrušovalo z workflow. Běžně se stávalo, že jsme měli schůzku nebo natáčení, a lidé neměli problém nám do toho vstoupit se slovy: “My se chceme jenom vyfotit.” A když pracuješ, potřebuješ něco vymyslet, a někdo tě vyruší, je to to nejhorší, co může být.
“Po zavření Zetka jsme pracovali v různých kavárnách - taky to nebylo ono, takže pak jsme nejčastěji pracovali u Petra nebo u mě doma.”
Tys mi říkal, že jste uvažovali i o tom, že budete pracovat v nějakém bytě, který si přizpůsobíte podle potřeb. Nakonec jste zvolili kancelář v coworkingu. Můžeš to zhodnotit, teď po několik měsících, jestli to byla dobrá volba? Jaké pro a proti vnímáš?
Velké pro je hlavně atmosféra a to, že nejsme sami. Nevyužíváme coworkingu ve smyslu toho, že bychom spolupracovali s dalšími členy a firmami, které tu jsou, ale líbí se mi to, že když se sejdeme třeba jen ve dvou, tak není v práci ticho, ten prostor není smutný. Představa, že bychom byli ve dvou v kanceláři v bytě, mi přijde depresivní. Ten ruch a lidé pracující okolo tě motivují, zároveň máš ale klid na práci.
Také vnímám, že mezi prací z domova a v coworkingu je velký rozdíl. V roce 2010 jsem otevíral první kancelářské centrum ve Spojených státech. V té době končila krize, mnoho lidí pracovalo doma, v tzv. garage offices, protože kancelář si nemohli dovolit. Ale chyběl jim sociální kontakt - a coworking jim byl cenově dostupnou alternativou.
Přesně tak, je to o tom kontaktu. My právě míváme hodně schůzek, a když lidi pozveš do prostoru, kde to žije, má meeting úplně jinou atmosféru. Mně vyhovuje, že díky coworkingu vlastně máme k dispozici velké krásné prostory, které bychom si jinak nemohli dovolit. Můžeme tu i natáčet, to by v nějakém stísněném bytu přeměněném na kancelář asi nešlo. Proto často využíváme Event Space, který je skvělý na natáčení.
“Naši hosté vždycky na prostory reagují stejně: Wow! Tady to fakt vypadá jako na fotkách, není to žádný Photoshop ani retuš.”
Jak často ve WorkLounge natáčíte?
Jednou týdně točíme WorkLounge Talks, pak tu natáčíme podcasty. Dokonce tu teď chceme dělat podcastové studio! A teď třeba za poslední týden jsme tu měli dvě, tři natáčení právě v Event Space.
Když jsme u natáčení, jak se změnil tvůj život, tvoje práce, po tom, co jsi přestal natáčet na YouTube?
Extrémně! Všechno se změnilo ze dne na den. Odpadlo mi to natáčení, kdy jsem já musel být před tou kamerou, a musel jsem se věnovat přípravě. Pravidelně. Možná jsem díky tomu trošku zlenivěl, protože jsem přestal aktivně vytvářet obsah - ani na Instagramu už nejsem tolik aktivní. Už se tak neženu za čísly, za tím, že bych každý den musel přidat nějakou fotku. Občas mi i lidé píšou, co se se mnou děje, že jsem dva dny nic nepřidal.
“Nepřidávám na sociální sítě fotky z historie ani vzpomínky. Sdílím jen aktuální věci, protože chci, aby sledující viděli do zákulisí mého života a co ten den dělám. Během karantény a home office toho tedy ke sdílení moc nebylo.”
Na čem teď momentálně pracuješ?
To, co jsem dříve dával do svých videí, teď vlastně dělám pro firmy. Založili jsme Socialpark, nabrali zaměstnance, a přešli jsme do produkční části. Děláme produkci pro firmy. Svoji kreativitu teď dávám do videí pro různé značky, se kterými spolupracujeme. Vytváříme obsah především na sociální sítě. Dost často si lidé myslí, že děláme hlavně influencer marketing, ale není to tak. Máme k němu blízko, protože patřím k největším influencerům v Česku a znám se s dalšími, takže umíme kontaktovat influencery, ale není to to, co primárně děláme.
“Dokážeme natáčet videa, která hezky vypadají. A to už není tak o mých skills, ale o tom, že spolupracuji s lidmi, kteří jsou v tom dobří.”
Jak teď v Socialpark vypadá váš pracovní proces?
Velmi pozitivně vnímám to, že se nebojíme udělat chybu. Některé produkce řeší, že třeba natáčení na malý foťák nebo malý štáb už je pod jejich úroveň. Proč? My se toho nebojíme, máme rádi výzvy, nevadí nám pracovat pod tlakem. Vždyť já jsem z takového prostředí vzešel: v den, co jsem natočil video, jsem ho i vydal. Takže když jsme přišli do společnosti produkcí, které mají na všechno týdny a měsíce, všiml jsem si, že jsme dravější.
A jak konkrétně se tobě změnil pracovní den? Třeba od doby, kdy jsi natáčel na YouTube?
Když jsem byl YouTuber, byl jsem hodně zavřený doma, jen odpoledne jsem chodil do práce. Večer jsem natáčel a po nocích jsem videa stříhal. Když už mi to přinášelo peníze, mohl jsem se tvorbou videí živit a přestat chodit do zaměstnání, takže většinu času jsem byl doma a natáčel a natáčel. Jakmile mým videím vzrostla sledovanost a byly mi nabídnuty spolupráce, začal jsem se setkávat se zástupci firem. Tehdy jsme vymysleli koncept Zetka - kavárny se studiem: mohl jsem tam ráno přijít, natočit jedno, dvě videa, pak mít schůzku, a nemusel jsem odbíhat nikam daleko.
“Když jsem skončil s natáčením, začal jsem se učit pracovat s týmem. V tom se určitě musím zlepšit - aby naše činnosti na sebe navazovaly.”
Jak jsi vlastně prožil karanténu?
Začal jsem dělat něco, co jsem hodně dlouho odkládal, a to je streamování. Každý večer jsem na Twitchi streamoval. Tím pádem jsem vstával relativně pozdě, třeba až kolem 10., 11. hodiny. Lidi se vždycky zhozí, že celý den spím. Ale já chodím spávat ve 3, ve 4 ráno. Takže teď mám ten režim dost posunutý.
Můžeš prozradit něco o Socialparku? Jak se vám daří? Jak narůstá byznys?
Rostl hezky, ale pak přišla karanténa. To byl takový zlom. Přece jen marketing, a obzvlášť ta tvůrčí činnost, tvorba obsahu, je něco, co firmy mají ve škatulce, že to nemusí dělat. Čemuž tedy já moc nerozumím, protože jsem vzešel z prostředí, kde jakmile YouTuber přestane tvořit obsah, lidé ho přestávají sledovat, najdou si někoho jiného. Takže nerozumím tomu, proč značky obsah netvoří, proč mají content na posledním místě a dost často dávají přednost PPC kampaním. Je to škoda. Ale jsou i firmy, které s námi tvořily obsah i během karantény, například Zásilkovna.
YouTube má velkou budoucnost. Jak to vidíš ty?
Má velký potenciál. Podle mě je teprve na začátku. Já si myslím, že ten rozvoj přijde zároveň s nástupem chytré domácnosti a umělé inteligence. Ve chvíli, kdy začneme ovládat věci hlasem. Protože kdykoliv budeš něco hledat - jak něco opravit, jak se co dělá... - tak to spíš budeš hledat na YouTube než na Google.
“Z videí se lidé mohou naučit neuvěřitelnou spoustu věcí. Mě to fascinuje. Proto na přednáškách dětem říkám: pokud tě něco baví, místo na videa Jirky Krále se podívej každý den na video o tvé zálibě. Za 365 dní, 356 zhlédnutí, se neuvěřitelně posuneš. Z videí jsou lidé schopni se učit věci velmi rychle.”
Když máš něco říct fotkou, popsat textem nebo ukázat na videu, to je obrovský rozdíl. YouTube předběhl dobu, překvapuje mě, že přišel daleko dřív před Instagramem, který je jen o fotkách. A dneska je tak jednoduché natáčet, s dnešní technikou… Dnes už i na telefonu sestříháš video.
Jirko, já teď trošku odbočím. Zajímá mě, co považuješ za svůj největší obchodní úspěch?
Za úspěch považuji celkově značku Jirka Král. Zní to divně, ale všechno, co pod to spadá - komiks, Zetko, youtubový kanál, Instagram, spolupráce - tak to je něco, co když jsem na začátku tvořil, mi ani rodina nevěřila, že má potenciál. Ale povedlo se to, a to beru, že je obrovský úspěch.
Vždycky jsi měl kolem sebe spousty fanoušků. Jak to vnímáš, vadí ti to?
Fanoušci k tomu, co dělám, patří. Lidé občas přijdou a mají tendenci se mi omlouvat. “Pardon, já se omlouvám, ale můžu se s vámi vyfotit?” A já říkám, ať se vůbec neomlouvají, k mému životu už to patří. Stejně jako k tomu patří, že brzy ráno nemusím vstávat do práce, jako třeba musel můj táta. Je to něco za něco.
Jirko, moc děkuji za rozhovor! Jsem rád, že jsme tě tu měli a že tě máme ve WorkLounge!
Nemám to z kanceláře daleko, takže nebyl problém. (smích)
