WorkLounge Talks | David Špinar

“Na home office mi chybělo takové to ‘lepidlo’ mezi lidmi”

David Špinar má za sebou téměř 20 let v internetovém byznysu a marketingu. Pracoval jako obchodní ředitel českého a slovenského Googlu, spoluzaložil úspěšnou digitální agenturu H1.cz a dnes zastává funkci CEO české investiční skupiny Miton, pod kterou spadají značky jako jsou Bonami, Biano, GoOut, Driveto, Glami, Rohlik nebo Restu. Jaké to je pracovat v Google.com a co David považuje za svůj největší pracovní úspěch? Na to se ho v rozhovoru ve WorkLounge zeptal Lubomír Šilhavý, majitel coworkingového centra.

Davide, máš za sebou významné pracovní zkušenosti. Ale čím si chtěl být, když jsi byl malý?

Chtěl jsem být ředitelem v zoologické zahradě. Ne jen ošetřovatel, ale skutečně ředitel. Chtěl jsem mít prostě přístup ke všem zvířatům, ale nemuset u nich pořád pracovat. Tam už se vlastně něco projevilo…

A jak ses od zoologické zahrady dostal k digitálu?

Když začal internet, fascinovalo mě to. Jak to všechno funguje, jaké příležitosti to přináší. Takže někdy na konci 90. let jsem se naučil základy HTML a tvorby webových stránek. V roce 1999 jsem se pak díky politickým aktivitám v rámci Děkujeme, odejděte a Impuls 99 seznámil s Markem Antošem, který byl jedním z prvních internetových podnikatelů u nás, byl vydavatel Lupy, Měšce a dalších webů. Spřátelili jsme se a já jsem k němu nastoupil do zaměstnání, do firmy Internet Info. 

“To byly moje začátky. Pomáhal jsem vymýšlet, budovat a provozovat webové stránky.”

Kde jste v té době sídlili? Odkud jste pracovali?

Měli jsme malinkou kancelář ve vilce kousek od Budějovické. To byla vlastně moje první kancelář, kam jsem chodil. 

Kolik lidí tam tehdy pracovalo? Jak velký jste měli tým?

Byli jsme na začátku čtyři, takže skutečně malý kolektiv. 

A jak rychle tehdy taková začínající internetová firma rostla?

Tehdy bylo u internetových firem obvyklé, že rostly velmi rychle a téměř každého půl roku se stěhovaly do větších prostor. Já jsem v Internet Info byl asi 6 let a za tu dobu jsme prošli třemi kancelářemi. Když jsem odcházel, firma už měla cca 50 zaměstnanců.

“Naše třetí kanceláře byly v Durychově ulici, kde zastřelili kmotra Mrázka.”

To zní zajímavě! A pak ses dostal do Google?

Ještě před Googlem byla etapa mé agentury H1.cz, kde jsme začínali zase ve čtyřech lidech. Chtěli jsme pomáhat firmám s internetovým marketingem. To byla naše první kancelář v podkroví hotelu! To byl úplný punk! A když jsme firmu v roce 2014 prodávali WPP, což je globální holding reklamních agentur, už nás v Hájedničce bylo skoro sto. Firmu jsme prodali, já jsem tam pak ještě byl jako ředitel, ale zjistil jsem, že s korporátem nejsem úplně kompatibilní, že mě ta práce přestala těšit. A tak jsem si řekl, že udělám změnu!

A šel jsi do Google…

Ano, to je teda ještě větší korporace, ale v Česku je ta kancelář malá, pracuje tam asi 40 lidí. A hlavně jsem to vnímal jako obrovskou příležitost. Protože o práci v Googlu sní velká spousta lidí. A to, co se o Google povídá, je povětšinou pravda. Například ty velice komplexní pohovory a náborový proces se slavnými otázkami, třeba Kolik tenisáků se vejde do Škody Fabia?

“Google je obrovsky inspirativní prostředí plné šikovných a velmi chytrých lidí.”

Jsou skutečné i ty vyhlášené Google benefity?

Ano, všechny ty cafeterie, úžasné kanceláře, možnost cestovat, dobrá mzda… To všechno je pravda a těžko to potkáš někde jinde. I když dneska ty globální firmy už mají podobné standardy, ale pořád je Google v tomto směru pro spoustu lidí zajímavý a unikátní.

Co třeba bylo specifické na kancelářích v Googlu? Co jsi tam měl rád?

Vypadalo to tam dost podobně jako tady ve WorkLounge! Tady je to hodně hezké! V Googlu také bylo spoustu lidí na jednom místě, spousta otevřených prostor, multikulturní prostředí. Líbilo se mi, že s jednou kartičkou jsi mohl pracovat v různých kancelářích, taková ta vnitrofiremní migrace. Bylo to velmi inspirativní. 

To, že se člověk v kanceláři setkává se zajímavými lidmi, je to nejlepší, co může v práci být…

Bezpochyby! To je to, co mi přijde nejhodnotnější na sdílených kancelářích. Člověk se může bavit s lidmi, řešit s nimi věci, které ho mohou obohatit. Někdy jsem rád na home office - většinu své práce jsem schopen vyřešit na Hangouts, na Zoomu, na videokonferencích. Ale ta interakce s lidmi je velmi omezená a hlavně chybí takové to lepidlo mezi lidmi. To, že se s někým potkám, zeptám se ho, jak by řešil tohle, jestli už se s tím někdy setkal…

Vidíš, teď jsi narazil na otázku, kterou jsem ti chtěl položit později. Jak obecně vnímáš home office?

Možnost být na home office je velmi dobrá. Už v Googlu jsem se naučil, že spousta meetingů se dá udělat přes video. Spoustu věcí jsem musel řešit s lidmi, kteří bydlí na druhém konci planety, v jiné zemi. Ale jet kvůli dvouhodinové schůzce do Londýna mi přijde zbytečné. Na druhou stranu kancelář je něco, co má svůj život, svoji kulturu. A být součástí ní člověka obohacuje. To je důvod, proč chodím do officu. 

“Jsem ze starší školy, takže věřím tomu, že lidí se na jednom místě, v kanceláři, rychleji a lépe domluví. A jako manažer také naživo lépe vidím, že mě člověk pochopil.”

Souhlasím. Je to i o tom budování vazeb a kontaktů. Ale slyšel jsem, že některé firmy nastavují podle místa, odkud vykonáváš práci, výši mzdy.

Ono nějaká pravidla pro nastavování mezd být musí. Většinou existuje nějaký reference point, nějaká hladina, vůči které se mzda určuje. Když jsem byl v Googlu, dělal jsem práci, která měla jasný popis a náplň - a stejný job dělal člověk v Londýně. Ten dostával mnohem více peněz než já, ale zase životní náklady v Londýně jsou mnohem vyšší. Takže některé firmy ke mzdám přistupují s ohledem na náklady na život, jiné berou ohled na průměrné mzdy v dané lokalitě.

Pojďme teď zpátky k tvé práci. Když jsi skončil v Google, přešel jsi do Mitonu. Co tě k tomu vedlo?

V Googlu jsem měl obrovskou svobodu, mohl jsem realizovat projekty, které v Česku neměly jasně definovaný štáb lidí. Věnoval jsem se programatickému nákupu reklamy, systému double click a tak dále, což čeští inzerenti a agentury velmi oceňovali, byznys rostl. Na druhou stranu jak na to byl dedikovaný tým někde jinde, já jsem byl takový settler, osadník… A Google nechtěl, aby to dělal tým v ČR. Takže já kdybych měl zájem ve své práci pokračovat a růst, musel bych se stěhovat. A to jsem nechtěl. Tak jsem šel do Mitonu.

Můžeš stručně představit Miton těm, kteří ho neznají?

Miton je parta kluků a holek, kteří zakládají a spravují internetové byznysy, pomáhají jim, investují do nich. Jsme dá se říct startup studio - snažíme se zakládat nové firmy, a zároveň jsme investor. Máme vlastní peníze, takže máme obrovskou svobodu výběru, do čeho investovat.

“V naší společné dílně začaly projekty jako Heureka, Slevomat a další. Dneska máme v portfoliu asi 20 firem.”

Kolik má Miton zhruba zaměstnanců?

V samotném Mitonu je nás málo, zhruba patnáct. Ale v těch našich firmách, které spravujeme, vlastníme nebo spoluvlastníme, jich pracují vyšší stovky. Když si vezmete všechny kurýry, skladníky třeba z Rohlíku a z Bonami, plus spousta lidí je v kancelářích…

Miton sídlí kousek od karlínského WorkLounge. Jak si užíváš prostředí Karlína?
Karlín je úžasné místo! Všechno je tu nadosah, je tu spousta dobrých restaurací, dobrých obchodů a krásných kanceláří. Je tu vibe mladých internetových firem!

Davide, dovol mi na závěr ještě záludnou otázku. Co považuješ za svůj největší pracovní úspěch?

Vždycky se snažím, aby když děláme nějaký byznys, aby to mělo dopad. Aby si lidé uvědomovali, že je to něco dobrého. Takže největší odměnou pro mě je, když třeba slyším nějaký rozhovor, kde se říká, “to je tak super, že k nám začal rozvážet ten Rohlík, nemusím do obchodu, zlepšilo mi to kvalitu života…” To je ono! To je to, proč to děláme! Takže to, že naše projekty zlepšují lidem život, považuji za úspěch.

“Nemám rád takové to anglické klišé Make world a better place, protože to říkají tak nějak všechny startupy, ale na druhou stranu…”

A když se prodával Slevomat, byl jsem pyšný, že českou firmu vydupanou ze země koupila globální velká firma. (Secret Escapes, pozn. red.) Když jsme se s novými majiteli bavili, říkali, že “ta firma je prostě úžasná! My jsme si mysleli, že kupujeme firmu z východu, a místo toho nás Slevomaťáci jezdí do Londýna učit, jak se ty věci dělají!”

Tip: Celý rozhovor v plném rozsahu najdete ve formě videa na našem youtubovém kanálu!