WorkLounge Talks | Tomáš Třeštík

“Focení je jen dvacet procent mojí práce”

Tomáš Třeštík je populární český fotograf, který se proslavil zejména focením známých osobností na svém balkoně na Letné, se kterým začal před necelými 10 lety. Věnuje se ale i reklamní fotografii a fotí například pro časopis Reflex nebo pro Reportér magazín. S Lubomírem Šilhavým, majitelem coworkingu WorkLounge, si Tomáš povídal o škole a o svých prvních úspěších, ale i o reklamách, o influencerství nebo o jeho pracovním režimu.

Tomáši, budeme se bavit primárně o tvé práci. Pojďme nejdřív do historie. Co jsi chtěl dělat, když jsi byl malý?

První moje takové přání, když vynechám kosmonauty a podobně, byl archeolog. Četl jsem Lovce mamutů a přišlo mi super se hrabat v zemi a hledat věci. Ale pak mi kamarád řekl, že až budu dospělý, že už všechno bude nalezené. Pak jsem chtěl být myslivec. Což jako pražské dítě - já jsem se totiž narodil na Václaváku, být myslivec… Já jsem snad jako dítě ani žádného neviděl! Pak jsem prostě začal žít a přestal jsem řešit, čím chci být.

Kdy ses tedy rozhodl být fotografem?

To, že budu fotograf, mi nebylo jasné do té doby, než jsem se dostal na FAMU. Po základce jsem šel na gympl, kde jsem s klukama založil časopis, do kterého jsem psal a fotil. Po gymnáziu jsem proto chtěl na žurnalistiku, ale tam mě nevzali, tak jsem nastoupil do nultého ročníku na fotku. A byl jsem dost urputný, dával jsem o sobě slyšet. A hodně mě to bavilo.

Jaké byly tvoje první fotografické úspěchy?

Měl jsem je hodně spojené s rodinou. Máma je režisérka, táta píše. K focení jsem se tedy dostával často právě přes mámu. Když někde natáčela, fotil jsem tam. A to bylo prvně, když jsem cítil, že mě někdo bere profesně vážně.

Jak ses dostal k reklamnímu focení?

Na FAMU jsem se kamarádil se studenty z produkce, z kamery, ze zvuku. Díky nim jsem se dostával k focení televizních reklam. Tehdy byl boom, že světové produkce k nám začaly jezdit natáčet filmy. Van Helsing, xXx, James Bond a Casino Royale… A zároveň se pod obrovskými produkcemi točily stovky, tisíce velkých reklam, ve kterých byly miliony! Bylo to na začátku digitální éry, kdy se kulisy ještě reálně stavěly. A mě si najímali na to, abych fotil backstage natáčení. Byla to velká škola...

Jak se podle tebe změnila reklama za poslední roky?

Můj pohled je subjektivní, ale vnímám, že tato práce má výkyvy. Když třeba mobilní operátor pro jednou nemá reklamu točenou a focenou, ale udělají animované spoty, v našem segmentu tím pádem práce ubyde a otřese to jím. Dál se na oboru rozhodně projevila digitalizace a sociální sítě.

A změnil se nějak i obor jako takový?

Když jsem já studoval, fotilo se na film a bylo třeba řemeslo nějak ovládnout. Dneska je fotit snazší. To je fakt. Fotograf má okamžitou kontrolu.

“Být fotograf není nutně o tom mít foťák a umět svítit. To je dejme tomu 50, 40 %. Dalších 50-60 % je to všechno okolo, co se špatně popisuje, co se naučit nejde. To je to, jak jednáte s lidmi, co vás baví a zajímá, jaký život žijete.”

Jak získáváš zakázky?

Můžete být sebelepší fotograf, ale pokud budete žít nudný život bez zájmu o svět kolem sebe, bez vytváření sítě kontaktů, tak nikoho nebudete zajímat. Já většinu práce a obchodních kontaktů čerpám ne jako fotograf Tomáš Třeštík, ale jako já Tomáš Třeštík. Něco mě zajímá, nějak se profiluju - třeba i na sociálních sítích, a to lidem nějakým způsobem konvenuje, a proto chtějí, abych je fotil. To, že to technicky zvládnu, je samozřejmé, ale důležité je i to okolo.

Když jsi zmínil ty sociální sítě, co ty a influencer marketing?

Sociální sítě a obecně influencerství ten fotografický byznys taky do jisté míry změnily. Část fotoprodukce se přesunula z takového toho klasického focení, kdy šly výsledku do tisku, právě do onlinu. Určité typy focení odpadají. Ale určité typy focení odpadnout nikdy nemůžou, třeba portrétní fotka.

“Když chcete mít dobrou, profi portrétní fotku, třeba někoho důležitého, tak to musí fotit někdo, kdo má koule se před tím člověkem nepos*at jenom proto, že je důležitý. Zní to banálně, ale není. Já jsem se to učil dlouhou dobu.”

Ty seš v současné době částečně i influencer. Dovedeš si představit, že práce influencerů, kdy oni sami fotí produkty, by mohla do budoucna pohltit práci fotografů?

Ne. A já se určitě nevnímám jako influencer. Ale protože žiju život, jaký žiju, protože mám zajímavou rodinu, šikovnou manželku, protože dělám zajímavou práci, tak to lidi baví sledovat. A mě to baví ukazovat. A díky množství sledujících, které dnes mám, vznikají situace, třeba že se ozve Specialized. A já se s nimi dohodnu na spolupráci, protože rád jezdím na kole a chci na něm jezdit víc. Ale nejsem influencer v pravém slova smyslu.

“Živit se jako influencer, to je pro mě noční můra. Chci být fotograf.”

Kolik nabídek spolupráce ti třeba chodí?

Lidi mají pocit, že toho dělám hodně, ale mně těch nabídek chodí právě ještě výrazně víc. Třeba holicí strojky mi chodí - když ne týdně, tak měsíčně třeba tři. Ale to nechci dělat. Spolupracuji se subjekty, kde to dává smysl. Třeba foťáky. Jasně! Jsem ambasador značky, se kterou fotím už 20 let. Dál spolupracuji třeba s Footshopem - protože sbírám tenisky. Tam to dává smysl.

Jaký je tvůj pracovní režim? Pracuješ víc přes den nebo v noci?

Dřív jsem žil hlavně v noci, byl jsem takový noční pták. To se změnilo. Nevím, jestli je to tím, že stárnu, nebo dětmi - anebo tím, že jsem asi dva a půl roku zpátky přestal pít alkohol, ale teď se mi to úplně otočilo a večer už jsem fakt unavený. A vstávám teď velmi brzy, probouzím se třeba kolem čtvrté, páté. A zjistil jsem, že v tuto dobu je doma největší klid a prostor k tomu něco dělat.

A co takto ráno děláš?

No, ono to samotné focení, to mačkání spouště, je asi jen 20 % toho být fotograf. Ostatní čas je nekonečné moře telefonátů, schůzek, brouzdání internetem a hledání inspirace a tak dále. Chvílemi jsem vlastně taková kancelářská krysa.

Pracuješ tedy i z domova? Máš doma vlastní kancelář?

Můžu ti dokonce ukázat jedno místo na gauči, jeden ďolíček, a tam odsud pracuji! V bytě mám navíc tři pokoje probourané do takového ateliéru, kde hrozně rád fotím.